Průběh základní části a série play-up zhodnotil kapitán A-týmu mužů Petr Lesák.

Jak bys zhodnotil základní část?

„Základní část jsme zakončili na čtvrtém místě, což rozhodně není špatný výsledek. Ukázalo se, že v naší divizi je pět silných týmů na čele tabulky a nám se s nimi podařilo držet krok. To beru jako úspěch, protože týmy jako Kutná Hora, Pelhřimov, Brno a Havlíčkův Brod věnují florbalu spoustu času a mají skvělou organizaci. Zvláště bych v tomto směru vyzdvihl Pelhřimov a Kutnou Horu, které se mi jako organizace zdály ještě o krok napřed. Co se týče negativních stránek, tak bohužel ne vždy se nám dařilo scházet se na trénincích v plném počtu a jako prostor pro zlepšení vidím i v lepším rozložení tréninkového plánu, i když vím, že skloubit tréninky s prací, respektive v našich případech spíš se školou, není úplně jednoduché... Nicméně, čtvrté místo a schopnost konkurovat top týmům v tabulce vnímám jako super úspěch.“

První kolo play-up bylo velmi dramatické, byl jeho průběh stejně tak dramaticky od tvého očekávání?

„Do play-up jsme tedy postoupili ze čtvrtého místa a narazili jsme na FBC Spartak Hluk. Upřímně, moc jsme nevěděli, co od nich můžeme očekávat. Skončili třetí v základní části, takže jsme tušili, že nás nečeká lehký soupeř. Jak říkáš, série byla velmi dramatická, zejména první dva zápasy. Bylo to podobně vypjaté jako minulý rok s Mohelnicí. Možná bych řekl, že tato série byla ještě o stupeň výš, protože první dva zápasy se rozhodovaly doslova v posledních vteřinách. Tyto 2 zápasy nás z mého pohledu jako tým nesmírně posunuly. Strávený víkend v Hluku, po základní části, nám zároveň velmi pomohl ve stmelení týmu. První domácí zápas jsme vyhráli vysoko, 15:3. V neděli ale přijel soupeř připravenější a my jsme nehráli nejlépe. Hráli o všechno, což bylo znát. Podařilo se jim srovnat sérii na 2:2 a vrátit ji zpět do Hluku. Středeční zápas v Hluku, kde šlo o všechno, byl celkem nervózní. Nám se však podařilo proměnit naše šance, zatímco oni mnoho svých příležitostí nevyužili. Možná nám pomohly i zkušenosti z minulého roku s Mohelnicí, kdy jsme také hráli pětizápasovou sérii. Zdá se, že nám vyhovuje hrát pod tlakem. V této sérii bych zvláště vyzdvihl druhý zápas v Hluku, kdy jsme dokázali otočit nepříznivý stav z 3:7 na 8:7. Ve třetí třetině jsme se neskutečně zvedli a začalo nám to tam padat. Považuji tento zápas za nejlepší v sezóně, co se týče emocí. Konkuruje mu snad jen první zápas v Kutné Hoře, ale tento byl opravdu výjimečný. Chtěl bych také ocenit našeho skalního fanouška Bruna Páchu, který s námi toto kolo play-up procestoval a podporoval nás.

Ve druhém kole play-up jste narazili již na známého soupeře, kterému jste nakonec v rozhodujícím utkání podlehli. Jaká byla vaše příprava a jaké byly dojmy z toho, že vám Kutná Hora utnula sezonu?

„Po vítězné sérii s Hlukem jsme věděli, že nás čeká Kutná Hora – suverénní vítěz naší divize, který za celou základní část ztratil pouhých šest bodů, přičemž tři právě s námi. Všichni jsme věděli, že nás čeká velmi těžký soupeř, který působil celou sezónu dominantně. Vzhledem k tomu, že jsme šli do série jako „outsideři“ - nikdo moc nečekal, že bychom mohli Kutnou Horu nějak víc potrápit, což nám ale ve výsledku docela vyhovovalo. Věděli jsme, že my můžeme jen překvapit, zatímco Kutná Hora musí potvrzovat roli favorita. Hráli jsme tak víc uvolněně a přistoupili jsme k tomu jako k výzvě. Navíc jsme byli v zápasovém tempu po pětizápasové sérii s Hlukem, naopak Kutná Hora měla díky nasazení čtrnáctidenní pauzu, což mohlo hrát v náš prospěch. V prvním zápase jsme odehráli velmi vyrovnaný duel, který jsme nakonec urvali v prodloužení po krásném gólu Máry Cifry. Druhý zápas byl více fyzický a vyhrocenější. Rozhodčím se nepodařilo nastavit úplně dobře metr a hra se za mě zbytečně vyostřila. O to víc nás těší, že jsme favorita zaskočili a dovezli jsme si z Kutné Hory dvě cenná vítězství. Domácí víkend už tak radostný nebyl. V sobotu jsme zápas moc nezvládli a v neděli to byl velký boj, který skončil těsně 2:3. Škoda neproměněných přesilovek a šancí, zápas se totiž rozhodně vyhrát dal. Rozhodující pátý zápas měl vyrovnaný začátek, ale ve druhé třetině jsme udělali pár chyb a soupeř si vybudoval dvougólový náskok. Hned zkraje třetí části jsme inkasovali ještě dvakrát a byli jsme nuceni naši hru více otevřít. Výsledek 2:10 vypadá hrozivě, ale myslím si, že úplně nevypovídá o celkovém obrazu zápasu. Mrzí nás, že sezóna skončila právě v tomto bodě, ale i tak ji hodnotím pozitivně. Tým se za mě opět posunul, hlavně v play-up se prohloubila týmová chemie, bojovali jsme jeden za druhého a ukázali jsme, že umíme držet krok i s nejlepším týmem divize. Ještě jednou chci poděkovat všem klukům za skvělou sezónu, byla to jízda pánové. Velké díky patří také našim fanouškům, kteří nás hnali dopředu, a to především na domácích zápasech, kdy často byli pomyslným šestým hráčem na hřišti. V neposlední řadě chci ocenit lidi, co zajišťují chod FTC, bez nich by to samozřejmě nešlo!“